Hornická stezka · stanoviště
Jednooký Benátčan
Již ve 12. století cestovalo v oblasti kolem dnešního Warmensteinachu mnoho cizinců, kteří hledali zlato, stříbro, rudy a minerály. V té době se jim říkalo „Wallende“, „Welsche“, „Walen“ a také „Venediger“.
Drželi se stranou, a proto byli považováni za podivné a tajemné. Jak vypráví následující legenda, hledání pokladů nebylo pro tyto cizince neúspěšné ...
„Jednooký Benátčan“
Jednou se několik chlapců z vesnice Neubau vracelo z hostince domů. Najednou se strhla silná bouře. Jeden z malé skupiny náhle vytáhl nůž a hodil ho do větrného víru. Všichni si mysleli, že vidí cizince, Benátčana, kterému jejich druh Hans vypíchl oko. V obavě z pomsty zraněného muže se všichni rychle schovali za hromadu dřeva. Benátčan však zlotřilce poznal.
Ubíhaly roky. Vrhač nožů svého činu často litoval a vždy myslel na chudáka Benátčana, kterému svým bezohledným činem tak těžce ublížil.
Jednoho dne se z ničeho nic ocitl v neznámém velkém městě. Udiveně procházel ulicemi a prohlížel si nádherné domy. Najednou uslyšel hlasitě volat své jméno. Když se otočil, vyšel z jednoho domu muž a vzal ho do svého bytu.
Jakou nádheru spatřil! „Jen se podívejte kolem sebe,“ začal jeho hostitel. „Tento dům, se vším jeho vybavením a mnoha dalším, jsem si za mnoho let vysloužil ve vaší domovině, ve Smrčinách. Našel jsem tam mnoho zlata a stříbra. Ale nic z toho mi nebylo dáno. Musel jsem snášet velké útrapy a mnoho strádání. Nakonec jsem dokonce přišel o oko. Byl jste to vy, kdo mě úmyslně vrhnutím nože tak těžce zranil.“
Hans se vyděšeně podíval na svého hostitele, který se na něj zamračil svým jediným okem. „Teď bych vás za váš čin mohl potrestat,“ pokračoval Benátčan. „Ale protože jste po celá ta léta projevoval soucit a lítost, nic takového neudělám. Naopak, vezměte si to jako památku na dnešek!“ S těmito slovy daroval užaslému Hansovi zlato a stříbro nesmírné hodnoty. Když se mu však obdarovaný chystal poděkovat a vyjádřit lítost nad svým nešťastným činem, ocitl se znovu zpět doma ve Smrčinách – byl opět ve své skromné chatrči. Cenné dary Benátčana však ležely vedle něj. Byl to bohatý muž.
Úryvek z: Jednooký Benátčan, in: Herrmann, Arno (ed.): Legendy a příběhy z Warmensteinachu a jeho okolí, Warmensteinach 1986.
Texty odpovídají pracovní verzi tabulí a mohou se ještě změnit.
Tabule na stanovišti
