Ražba šachty

Svislé šachty razili horníci z několika důvodů - buď sledovali rudní žílu do hloubky nebo potřebovali další přístup do dolu k těžbě materiálu nebo pro přívod čerstvého vzduchu.

Ruda a jalová (= bezrudná) hornina byly ze skalního masívu dobývány mlátkem a želízkem a s velkou námahou vynášeny po žebřících ve vědrech nebo kožených vacích. Pro pohodlnější lezení po žebřících a ochranu horníků před padajícími kameny se v šachtě stavěly prkenné povaly. V šachtách hlubších než 5 až 10 m se materiál dopravoval pomocí dřevěných rumpálů (tzv. hašplů), které obsluhoval jeden nebo dva hašplíři. Pro tuto těžební metodu byla nutná svislá průchozí šachta s dostatkem prostoru na fárání. V hloubce asi 20 m ústí do šachty „Großes Bergloch“ štola zvaná Prostřední.

Zrudnění na Mittelbergu („hnědel“, fluorit) je vázáno na výplně trhlin (žíly), které vznikly při zlomových pohybech zemské kůry. Horninový masiv v okolí rudních žil je tvořen fylity (z řeckého phyllon = list). Jsou to původně jílovité uloženiny, které byly ve více fázích variského vrásnění (ukončení před asi 320 – 300 milióny let) pod vlivem tlaků a teplot přeměněny na jemně břidličnaté, lupenité horniny. Výchozí sedimenty se ukládaly v moři před asi 490 milióny let, během období zvaného kambrium.

Fylity na Mittelbergu patří do bischofsgrünských vrstev. Ty jsou podložní jednotkou formace Warmensteinach.