Start

První zmínka o Žluticích pochází z r. 1186, kdy už v místech budoucího města fungovala zastávka na obchodní stezce Praha – Cheb u brodu přes řeku Střelu, tedy pod kostelem. Zmiňován v místě je i špitál, který dnes nemůžeme doložit.

Vlastní středověké město s pravoúhlým půdorysem bylo vybudováno nad kostelem za vlády pánů z Oseka a těžilo z cel a průvozu zboží. Tehdy byly Žlutice největším městem mezi Rakovníkem a Loktem. V severozápadní, horní části stával hrad, později zámek (vyhořel v r. 1781 za vlády Kokořovců).

Když 4. června 1375 propůjčil Boreš z Rýzmburka poddanskému městu Žlutice chebské právo (= nejstarší zachovaný doklad v souvislosti s městem Žlutice), dal městu právní kodex platný především v západní části Českého království. Soudní řízení vedl rychtář, jmenovaný panovníkem, a městská rada. Rychtář sám rozhodoval méně závažné majetkové i trestní spory, stíhal pachatele a byl zodpovědný za jeho uvěznění. Nesměl soudit šlechtice a cizince, ti byli souzeni vyšším zemským soudem v Chebu.

K méně závažným přečinům patřila např. pomluva nebo urážka na cti. Za tyto přečiny se ukládaly tresty vedoucí k ponížení a pošpinění provinilého — pranýř, nošení potupného oděvu nebo cedule, vyválení v peří, stržení střechy domu, ztráta majetku, „jízda na oslu“, povinnost zhotovit tzv. smírčí kříž atd.